Zdroj: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3427195/
Autoři: J. M. Lukaszuk, P. E. Luebbers (Obesity Science & Practice published by John Wiley & Sons Ltd, World Obesity and The Obesity Society)
Licence: Creative Commons Attribution‐NonCommercial‐NoDerivs
Datum publikace: 10. Ledna 2017 (vyhotoveno: Březen 2017)
Překlad: Google
Kontrola překladu: bude probíhat:
Odkazy: odstraněny;
Formátování: doplněno;
díl: 3/11
Interakce vitamínu D zprostředkované receptorem Pregnane X (2/11)
Před více než 40 lety bylo zdokumentováno, že u institucionalizovaných dětí, které byly léčeny několika léky proti záchvatům, se vyvinula křivice rezistentní na normální terapii vitaminem D. Pacienti s epilepsií jsou v důsledku svého onemocnění a související tendence k pádu vystaveni vyššímu riziku zlomenin kostí. Mnoho antiepileptik (AED) navíc podporuje patogenezi onemocnění kostí vyvolaného AED, které je detekováno až u 50% pacientů podstupujících dlouhodobou antiepileptickou léčbu. Riziko zlomenin kostí je u pacientů s epilepsií dvakrát až šestkrát vyšší než v průměrné populaci a srovnatelné s rizikem u pacientů podstupujících dlouhodobou léčbu glukokortikoidy.
Poruchy integrity kostí vyvolané AED jsou ovlivněny hlavně typem, dávkováním a délkou antiepileptické léčby. Zvýšení rizika zlomenin v závislosti na dávce bylo zvláště pozorováno během léčby karbamazepinem, oxkarbazepinem, klonazepamem, fenobarbitalem, fenytoinem, primidonem a kyselinou valproovou. Riziko onemocnění kostí indukovaného AED bylo vyšší u induktorů cytochromu P450 (CYP), tj. Karbamazepinu, fenobarbitalu, fenytoinu a primidonu, než u jiných antiepileptik.
Poruchy kostního metabolismu vyvolané AED jsou obvykle doprovázeny poklesem hladiny 25(OH)D, hypokalcémií, sekundárním hyperparatyreoidismem a zvýšeným kostním obratem se snížením kostní hustoty. V patogenezi AED-indukovaného kostního onemocnění hraje ústřední roli farmakokinetická interakce mezi AED a vitaminem D: induktory enzymů karbamazepin, fenobarbital, fenytoin a primidon mohou aktivovat receptor pregnanu X, který poté zvyšuje expresi 24-hydroxylázy, které mohou způsobit nedostatek vitaminu D.
Onemocnění kostí vyvolané AED se může vyskytnout iu modernějších AED, jako je gabapentin, lamotrigin a levetiracetam, které mají malý nebo žádný účinek na aktivitu cytochromového enzymu, protože na vývoji tohoto poškození kostí se pravděpodobně podílejí i jiné mechanismy (Tabulka 2). Například osteopatii vyvolanou kyselinou valproovou nelze vysvětlit indukcí 24-hydroxyláz, protože kyselina valproová inhibuje enzymy cytochromu P450 a není ligandem receptoru pregnanu X.
Tabulka 2. Možné faktory v patogenezi AED-indukovaného kostního onemocnění (výběr), podle odkazů 15 a 17
Pravděpodobný mechanismus | Antiepileptika (příklady) |
---|---|
Zvýšené odbourávání vitaminu D • Indukce mikrozomálních enzymů v játrech zprostředkovaná receptorem Pregnane X; Výsledky: pokles o 25(OH)D a 1,25(OH)2D, zvýšení hladin příštítných tělísek, zvýšený kostní obrat | Karbamazepin, fenobarbital, fenytoin, primidon |
Změny rovnováhy vápníku • Snížená absorpce vápníku ve střevě • Renálně-tubulární dysfunkce, vedoucí ke zvýšeným ztrátám vápníku a fosfátů v ledvinách | Fenytoin, kyselina valproová |
Změna rovnováhy parathormonu • Hyperparatyreóza • Snížená buněčná citlivost na paratyroidní hormon | Různá antiepileptika Fenobarbital *, fenytoin * |
Změna rovnováhy kalcitoninu • Inhibice sekrece kalcitoninu | Fenytoin |
Přímý účinek na osteoblasty nebo osteoklasty • Inhibice osteoblastů • Stimulace osteoklastů • Inhibice sekrece osteokalcinu v osteoblastech | Karbamazepin, fenytoin Kyselina valproová, karbamazepin Fenytoin |
Zvýšený kostní obrat (bez ohledu na hladinu vitaminu D a parathormonu) | Kyselina valproová, fenytoin, karbamazepin |
Nedostatek vitaminu K v důsledku zvýšeného metabolismu vitaminu K (s vlivem na modifikaci matrixových proteinů závislou na vitaminu K) | Fenytoin * |
Změna rovnováhy pohlavních hormonů • Změna syntézy nebo metabolismu pohlavních hormonů, zvýšené hladiny proteinů vázajících pohlavní hormony, modulace aktivity aromatázy | Různá antiepileptika |
* ve studiích na zvířatech.
Profylaxe vitaminem D se doporučuje u všech subjektů užívajících AED. 7 , 15 Kvůli zvýšenému katabolismu vitaminu D jsou pro optimální účinek potřebné vyšší než obvykle doporučené dávky (až 7 000 IU denně) vitaminu D, zejména u pacientů s nízkou hladinou vitaminu D, vysokým rizikem onemocnění kostí a / nebo s dokumentovanou nízkou kostní minerální hustotou (BMD). Obecně platí, že u pacientů podstupujících antiepileptickou léčbu by měl být stav vitaminu D sledován jednou až dvakrát ročně, na základě hladiny 25(OH)D v séru (cíl: 30–60 ng/ml [75–150 nmol/l]). Jakýkoli nedostatek by měl být léčen podle potřeby cíleným doplňováním, aby se zabránilo osteopatii. U pacientů s doloženým nedostatkem vitaminu D se doporučuje léčba 50 000 IU vitaminu D/týden po dobu 8 týdnů, po nichž následuje 50 000 IU vitaminu D každé 2 až 4 týdny.
Vliv antituberkulotik na vitamín D (11/11)
Vliv léků na metabolismus vitaminu D - Inhibitory HMG-CoA-reduktázy (statiny) (10/11)
Vliv antihypertenziv na vitamín D (9/11)
Vliv cytostatických látek na vitamín D (8/11)
Vliv anti-estrogenů na vitamín D (7/11)
Vliv antiretrovirotik na vitamín D (6/11)
Vliv bisfosfonátů na vitamín D (5/11)
Vliv glukokortikoidů na vitamín D (4/11)
Interakce vitamínu D zprostředkované receptorem Pregnane X (2/11)
Vliv léků na metabolismus vitaminu D a vápníku 1/11
Studie: 2. díl - Vedlejší účinky medikamentů na hladinu 25(OH)D v Nizozemsku
Studie: 3. díl - Vedlejší účinky medikamentů na hladinu 25(OH)D v Nizozemsku
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.