Vliv antituberkulotik na vitamín D (11/11)

Zdroj: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3427195/

Autoři: J. M. Lukaszuk, P. E. Luebbers (Obesity Science & Practice published by John Wiley & Sons Ltd, World Obesity and The Obesity Society)

Licence: Creative Commons Attribution‐NonCommercial‐NoDerivs

Datum publikace: 10. Ledna 2017 (vyhotoveno: Březen 2017)

Překlad: Google

Kontrola překladu: bude probíhat:

Odkazy: odstraněny

Formátování: doplněno

díl: 11/11

Přechozí díl

Vliv léků na metabolismus vitaminu D - Inhibitory HMG-CoA-reduktázy (statiny) (10/11) 

Antituberkulotika

V roce 1924 popsal Thomas Mann ve svém románu „Kouzelná hora“ léčivý účinek slunečního záření na tuberkulózu. K napsání této práce se nechal inspirovat, zatímco jeho manželka Katia pobývala v plicním sanatoriu v Davosu v roce 1912. Před objevením antibiotik byla období strávená ve slunečních sanatoriích ve vysokohorských oblastech považována za standardní terapii tuberkulózy. V takzvané helioterapii je produkce vitaminu D stimulována UV zářením (UVB: 290–315 nm); 25(OH)D se transformuje na 1,25(OH)_2, D pomocí imunitních buněk (například makrofágy, B a T-lymfocyty). Kromě dalších účinků na imunitní systém indukuje 1,25(OH)₂D syntézu antimikrobiálních peptidů, takzvaných katehelicidů, které následně ničí Mycobacterium tuberculosis.

V nedávné multicentrické, dvojitě zaslepené, randomizované studii dostalo kromě standardní léčby antituberkulotiky 146 pacientů s nově diagnostikovanou otevřenou tuberkulózou plic buď 100 000 IU vitaminu D ₃ čtyřikrát ve 14d intervalech, nebo placebo. Primárním cílovým parametrem byl čas od začátku tuberkulostatické léčby do doby, kdy ve sputu nebyly detekovatelné žádné další bakterie. U pacientů ve skupině s vitaminem D to trvalo v průměru 36,0 d, ve skupině s placebem 43,5 d; rozdíl však nebyl významný (p = 0,41). Kromě toho byli pacienti genotypizováni s ohledem na určité varianty receptoru vitaminu D (TaqI-varianty tt, Tt, TT) a byl zkoumán účinek genotypu receptoru vitaminu D na úspěšnost podávání vitaminu D. Tato analýza ukázala, že pouze pacienti s genotypem tt receptoru vitaminu D měli z doplňování vitaminu D jakýkoli užitek; tento genotyp se vyskytuje u méně než 10% populace. Po 56 dnech byla průměrná hladina kalcidiolu v séru ve skupině s léčivem 101,4 nmol/l a 22,8 nmol/l ve skupině s placebem. Bylo pozoruhodné, že 97% pacientů mělo na začátku studie nedostatek vitaminu D. Stanovení stavu vitaminu D a cílené doplňování vitaminu D se proto u pacientů s tuberkulózou obecně jeví jako vhodné.

Ostatní díly

Vliv léků na metabolismus vitaminu D - Inhibitory HMG-CoA-reduktázy (statiny) (10/11) 

Vliv antihypertenziv na vitamín D (9/11) 

Vliv cytostatických látek na vitamín D (8/11) 

Vliv anti-estrogenů na vitamín D (7/11) 

Vliv antiretrovirotik na vitamín D (6/11) 

Vliv bisfosfonátů na vitamín D (5/11) 

Vliv glukokortikoidů na vitamín D (4/11) 

Vliv antiepileptických léků na vitamín D (3/11) 

Interakce vitamínu D zprostředkované receptorem Pregnane X (2/11) 

Vliv léků na metabolismus vitaminu D a vápníku 1/11

Související

Studie: 1. díl - Vedlejší účinky medikamentů na hladinu sérového vitamínu D u nizozemských geriatrických ambulantních pacientů

Studie: 2. díl - Vedlejší účinky medikamentů na hladinu 25(OH)D v Nizozemsku 

Studie: 3. díl - Vedlejší účinky medikamentů na hladinu 25(OH)D v Nizozemsku