Je tetanus opravdu nebezpečný? Je nutné se očkovat?

Toto je dobrý článek o Tetanusu. Jsem rád, že jsem na něj narazil zrovna v době, kdy jsem si uvědomil, že mě asi doktorka upozorní na to, že bych se měl nechat očkovat. Z článku se dozvíme mnoho zajímavého, jako např. že tetanus je velmi vzácné onemocnění, nejen dnes, ale i v 30. letech minulého století, kdy byli všude koně. Více případů onemocnění bylo až za války na bojišti, kdy nebyly dodržené higienické podmínky a vojáci byli velmi stresováni, podvyživeni nebo jinak oslabeni.

Několik zajimavých a krátkách citací z článku:

Obranyschopnost

"Vše je závislé na stavu naší obranyschopnosti a ke skutečnému rozvoji onemocnění dochází téměř výhradně u imunitně kompromitovaných jedinců (těžká chronická choroba, podvýživa, dlouhodobý stres a podobně)."

"Protilátky proti tetanu může tělo začít vyrábět i spontánně jako reakci na nákazu malého rozsahu a opakovanou stimulaci. V „civilizovaném” světě, kde probíhá pravidelné přeočkování, je tento fenomén těžko pozorovatelný"

Vakcinace

"Žádné očkování nechrání stoprocentně a u toho proti tetanu to platí také. Byly zaznamenány případy onemocnění tetanem u plně očkovaných jedinců. Není vůbec jisté, že očkování navodí dostatečnou hladinu protilátek, a neexistuje ani záruka, že tato ochrana časem nevyvane. Proto by i očkovaní lidé měli dbát o hygienu a nezanedbat řádné vyčištění jakéhokoli poranění."

Symptomy infekce

"Před samotným onemocněním pacienti zaznamenávají takzvané prodromy: pocity namožení svalů, nespavost, pocení a neklid. Předcházelo-li podobným pocitům poranění, je dobré zpozornět. Prvním symptomem je obvykle zvýšené napětí žvýkacího svalstva – „trismus”. Pacient není schopen otevřít ústa, čelisti je možné odtáhnout jen na několik centimetrů. Postupně pak dochází ke spasmu hltanu projevujícímu se dysfagií (neschopností polykat), ztuhnutí šíje, ramen a především mimického svalstva – obraz „risus sardonicus” (nepřirozený úsměv)."

Ošetření po úrazu ve zdravotním zařízení u neočkovaných 

"Jedincům, kteří nebyli očkováni, lidem starším 60 let, dále pacientům s imunodeficitem a těm, u kterých je diagnostikován již rozvinutý tetanus, je aplikován antitetanový lidský imunoglobulin IgG – TEGA (jedná se o již hotové protilátky, které začínají okamžitě bojovat proti vznikajícímu toxinu).

Ostatní postižení jsou přeočkováni běžnou vakcínou proti tetanu (v současné době jsou to Tetavax a Vacteta) – anatoxinem neboli toxoidem, uměle upraveným bakteriálním exotoxinem, jehož toxicita je potlačena, ale antigenita zůstává zachována, takže je látka schopna během několika týdnů v organismu vyvolat tvorbu specifických protilátek. Zatímco účinky TEGA během pár dnů vyprchají, očkování by mělo zajistit ochranu i v případě, že k rozvoji tetanu dojde později (inkubační doba se pohybuje většinou v rozmezí tří až třiceti dnů).

Mezi laickou veřejností obě látky splývají a jsou obvykle označovány jako „protitetanovka”, ačkoli jejich podstata i účinky se značně liší. V každém případě, pokud se nejedná o případ tetanu s jasně rozvinutými příznaky, je vhodné před jejich podáním nejdříve požádat o provedení odběru protilátek – je možné, že jich má pacient dostatek a žádné další nepotřebuje (viz tabulka výše)."

Zdroj: Rozalio.cz

https://rozalio.cz/tetanus-leviosa/

Zdroj grafů:http://www.szu.cz/uploads/Epidemiologie/2014_Trendy_ockovacich_nakaz.pdf