Glukokortikoidy a vitamin D

Podlé této studie při užívání glukokortikoidy mají jen velmi nepatrný vliv na hladinu vitamínu D ( 25(OH)D ) v séru.

Na druhou stranu jiná studie, zase říká, že glukokortikoidy snižují hladinu (bylo 2x více pacientů s deficitem vitamínu D u těch co brali glukokortikoidy než u těch, kteří je nebrali.

Nejnovější zdroj co jsem našel z roku 2018 uvádí následující (v souvislosti s osteoporózou:

"Vitamin D je cílem chronické expozice nadbytku glukokortikoidů, což je příčinou těžké formy sekundární osteoporózy. Glukokortikoidy ovlivňují metabolismus vitaminu D na různých úrovních enzymové kaskády, čímž snižují syntézu aktivního vitaminu D a zhoršují jeho biologický účinek na tkáňové úrovni. Kromě toho mohou glukokortikoidy přímo působit proti periferním účinkům vitaminu D, snižovat absorpci vápníku ve střevě a upřednostňovat ztrátu vápníku ledvinami s následnou negativní rovnováhou vápníku. U pacientů vystavených nadbytku glukokortikoidů je proto užívání vitaminu D a vápníku povinné, i když je třeba vzít v úvahu některé zvláštnosti této léčby, aby se předešlo nedostatečné léčbě hypovitaminózy D ve specifickém klinickém kontextu osteoporózy vyvolané glukokortikoidy. Tato kapitola se zabývá patofyziologickými, klinickými a terapeutickými aspekty hypovitaminózy D u pacientů vystavených nadbytku glukokortikoidů."

Tento zdroj je placený, takže nemohu poskytnout více informací.

Co jsou vlastně glukokortikoidy

zdroj wikipedia.

Glukokortikoidy (nebo méně často glukokortikosteroidy) jsou třídou kortikosteroidů, které jsou třídou steroidních hormonů. Glukokortikoidy jsou kortikosteroidy, které se vážou na glukokortikoidový receptor [1], který je přítomen téměř v každé buňce obratlovců. Název "glukokortikoid" je portmanteau (glukóza + kůra + steroid) a je složen z jeho role v regulaci metabolismu glukózy, syntézy v kůře nadledvin a jeho steroidní struktury (viz struktura vpravo).

Glukokortikoidy jsou součástí mechanismu zpětné vazby v imunitním systému, který snižuje určité aspekty imunitní funkce, jako je zánět. Používají se proto v medicíně k léčbě onemocnění způsobených nadměrně aktivním imunitním systémem, jako jsou alergie, astma, autoimunitní onemocnění a sepse. Glukokortikoidy mají mnoho různých (pleiotropních) účinků, včetně potenciálně škodlivých vedlejších účinků, a proto se zřídka prodávají na přepážce. [2] Rovněž interferují s některými abnormálními mechanismy v rakovinných buňkách, takže se používají ve vysokých dávkách k léčbě rakoviny. To zahrnuje inhibiční účinky na proliferaci lymfocytů, jako při léčbě lymfomů a leukémií, a zmírnění vedlejších účinků protinádorových léčiv. 

Glukokortikoidy ovlivňují buňky vazbou na glukokortikoidový receptor. Aktivovaný komplex glukokortikoidového receptoru a glukokortikoidu reguluje expresi protizánětlivých proteinů v jádře (proces známý jako transaktivace) a potlačuje expresi prozánětlivých proteinů v cytosolu tím, že brání translokaci dalších transkripčních faktorů z cytosolu do jádro (transreprese). [2] Glukokortikoidy se liší od mineralokortikoidů a pohlavních steroidů svými specifickými receptory, cílovými buňkami a účinky. Z technického hlediska „kortikosteroid“ označuje jak glukokortikoidy, tak mineralokortikoidy (oba jsou napodobeninami hormonů produkovaných kůrou nadledvin), ale často se používá jako synonymum pro „glukokortikoid“. Glukokortikoidy se vyrábějí hlavně v zona fasciculata kůry nadledvin, zatímco mineralokortikoidy se syntetizují v zóně glomerulosa. Kortizol (nebo hydrokortizon) je nejdůležitějším lidským glukokortikoidem. Je nezbytný pro život a reguluje nebo podporuje řadu důležitých kardiovaskulárních, metabolických, imunologických a homeostatických funkcí. K dispozici jsou různé syntetické glukokortikoidy; tito jsou široce využívaní v obecné lékařské praxi a mnoha specialitách buď jako substituční terapie při nedostatku glukokortikoidů nebo k potlačení imunitního systému.