Potravinový příjem vitaminu D u české populace

"Vitamín D představuje v běžném jídelníčku jednu z nejčastěji deficitních látek. Dle studie Státního zdravotního ústavu z roku 2018 má většina české dospělé populace problém splnit jeho adekvátní denní příjem.¹ Nedostatek vitamínu D se pak může projevit zejména v horší funkci imunitního systému (větší náchylnost k onemocnění horních cest dýchacích), zvýšení rizika zlomenin, svalovými slabostmi a nižší hladinou testosteronu.^{2" [3]}

Český název studie:

Dietní příjem vitaminu D u české populace: Srovnání s dietními referenčními hodnotami, hlavní zdroje potravin identifikované studií celkové diety.

"Obvyklý dietní příjem vitaminu D byl studován u 10 podskupin české populace. Údaje o spotřebě potravin byly shromážděny pomocí opakovaného 24hodinového odvolání v národním průřezovém průzkumu (Studie individuální spotřeby potravin, SISP04) a obsah vitaminu D v prodávaných potravinách byl kvantifikován v rámci národní studie celkové stravy (2014–2015). Pro posouzení obvyklého příjmu byl použit výpočetní model Monte Carlo Risk Assessment (verze MCRA 8.2). Medián příjmu vitaminu D pro českou populaci (ve věku 4–90 let, obě pohlaví) se pohyboval v rozmezí 2,5–5,1 μg / den. Nejvyšší střední příjem bez doplňků stravy byl pozorován u mužů ve věku 18–64 let a nejnižší u dětí ve věku 4–6 let a dívek ve věku 11–17 let. Hlavními zdroji ve stravě byla slepičí vejce (21–28% obvyklého příjmu potravy), jemné pečivo (11–19%), krávas mléko a mléčné výrobky (7–23%), maso a masné výrobky (4–12%), ryby (6–20%) a margaríny (7–18%). Dietní příjem vitaminu D byl u více než 95% české populace pod doporučenými dietními referenčními hodnotami (DRV). Tato zjištění by měla povzbudit orgány veřejného zdraví k podpoře intervencí a vzdělávání a provádění nových regulačních opatření ke zlepšení příjmu."[3]

Dále bych chtěl upozornit na Disertační práci od Svatava Bischofova (2020)[4], odkud jsem zkopíroval následující tabulky:

Tabulka 6. ze str. 35 (část vlevo)

"Odhad přívodu vitaminu D (suma vit. D2 a D3) v obvyklé české dietě, bez zahrnutí doplňků stravy, v 10 věkových kategoriích zobrazuje tab. 6. Střední hodnota přívodu (50. percentil; p50) se v celém souboru pohybovala na úrovni 2,5–5,1 μg/os/den (LB–UB), přičemž u dětí do 10 let byla střední hodnota přívodu max. 3,7 μg/os/den (UB), u dospívajících dívek a chlapců do 17 let pak max. do 4,9 μg/os/den (UB), u dospělých žen max. 3,9 μg/os/den (UB) a u dospělých mužů max. 5,1 μg/os/den (UB).45 Hodnocení adekvátnosti přívodu vitaminu D na úrovni jednotlivých populačních skupin je pak uvedeno v následující kapitole."[4]

Ty hodnoty jsou velmi nízké a není se co divit, že je v ČR deficit vitamínu D3. Doporučená dávka je 800-1000 IU, vzhledem k infekci však doporučuji pro lidi s deficitem D3 dávku 5000 IU denně po dobu 4 týdnů (pak test), s tím, že každý má ale jinou potřebu, takže tuto dávku je spíš dobré modifikovat podle potřeby jednotlivce. Obecně se říká že 1000-2000 IU denně je bezpečné, ale to záleží na tom v jakém je člověk zdravotním stavu, jestli to není málo nebo naopak moc. Člověk s deficitem D3 a zároveň s těžkým průběhem covidu, se rozhodně nepředávkuje, když bude prvních sedm dní brát dávku 10000 IU a dalších  sedm dní dávku 7000 IU. To tělo to potřebuje a když ten vitamín nemá tak jde vyloženě o život.

Hladina 25(OH)D a vliv na kostní metabolismus

"Expozici organismu vitaminem D jak ze stravy, tak z kožní syntézy, lze nejlépe sledovat pomocí koncentrace metabolitu 25(OH)D v krevním séru, jehož poločas rozpadu je 2–3 týdny.¹¹ Na hodnocení dostatečného zásobení organismu dle hladiny 25(OH)D není odborníky zcela jednoznačné stanovisko, obzvláště v kontextu prevence vzniku různých onemocnění mimo muskuloskeletální soustavu. Popis hodnocení hladiny 25(OH)D z pohledu kostního metabolismu dle ESCEO (Evropská společnost pro klinické a ekonomické aspekty osteoporózy, osteoartritidy a muskuloskeletálních onemocnění) uvádí tabulka 2 níže. Pro snížení rizika vzniku zlomenin je žádoucí hladina 25(OH)D vyšší než 75 nmol/l, pro snížení rizika vzniku pádů se dle některých odborníků považuje hladina 25(OH)D nad 60 nmol/l."

Níže uvedená tabulka pochází z disertační práce zdroj [4].

Tyto hodnoty se však v praxi při konfrontaci s virovým onemocněním Covid-19 ukazuájí jako velmi nízké. Zdá se, že odborníci z řad lékařů a biochemiků jako Jana Čepová, vycházejí z podobných tabulek s nízkými hodnotami. Přitom hladina 20 ng/ml je hraniční a v případě, že onemocníte na covid vám velmi snadno může klesnout hladina na 10 ng/ml, kdy řada pacientů má těžší nebo vážný průběh. Norma se pohybuje mezi 20-80 ng/ml. Musím dodat, že na svém blogu doporučuji hladinu vyšší než uvádí J. Čepová a sice s doporučením dietologa Mudr. Igora Bukovského, který se zabývá zdravou výživou.

Normální hladina vs. doporučená, vr. optimální

Podle laboratoře zrtlab "Normální vs. Optimální. To vyvolává problém: je normální totéž jako optimální? Ne nutně. Rada vitaminu D uvádí ideální hladinu mezi 40 a 80 ng/ml, přičemž hladiny pod 20 ng/ml jsou nedostatečné. Endokrinní společnost má pokyny pro klinickou praxi týkající se hodnocení, léčby a prevence nedostatku vitaminu D. Tento pokyn doporučuje minimální hladinu vitaminu D 20 ng/ml, ale pro zajištění dostatečného množství doporučuje mezi 30 a 50 ng/ml pro děti i dospělé. Naproti tomu Rada pro vitamin D uvádí, že ani hladiny mezi 30 a 40 ng/ml stále nejsou dostačující. Na druhém konci spektra nejsou výsledky, které spadají mezi 80 a 100 ng/ml, přirozeně dosažitelné; to znamená, že je jich dosaženo pouze s určitou formou doplňku vitaminu D. I když to nejsou škodlivé úrovně, místo toho odrážejí suplementaci, a tedy ne to, co by bylo zjištěno u „normální" populace pacientů.

Co to tedy znamená, pokud váš výsledek testu spadá do aktualizovaného referenčního rozsahu ZRT 20 až 80 ng/ml? Znamená to, že váš výsledek je v testované populaci normální, ale pokud jste na spodní hranici rozmezí, nemusí to být pro optimální stav vitaminu D dostatečné. Podle většiny standardů jsou dostatečné hodnoty vitaminu D mezi 30 a 50 ng/ml. U pacientů s chronickými stavy, jako je cukrovka, autoimunitní onemocnění nebo rakovina, není neobvyklé, že poskytovatel," (zdravotních služeb, pozn. překl.) "cílí na hladinu vitaminu D vyšší, než je obvyklé dostatečné rozmezí."

Zdroje:
1. Bischofova, S., Dofkova, M., Blahova, J., Kavrik, R., Nevrla, J., Rehurkova, I., & Ruprich, J. (2018). Dietary Intake of Vitamin D in the Czech Population: A Comparison with Dietary Reference Values, Main Food Sources Identified by a Total Diet Study. Nutrients, 10(10).

Bližší informace ke studii jsou zde: http://czvp.szu.cz/spotrebapotravin.htm

2. Pilz, S., Frisch, S., Koertke, H., Kuhn, J., Dreier, J., Obermayer-Pietsch, B., Wehr, E., & Zittermann, A. (2011). Effect of vitamin D supplementation on testosterone levels in men. Hormone and Metabolic Research = Hormon- Und Stoffwechselforschung = Hormones Et Metabolisme, 43(3), 223–225.

3. Survival - https://www.esurvival.cz/news?news_id=57 - na tomto webu byl uveden zdroj k výše uvedené studii [1]

4. VITAMIN D V POTRAVINÁCH A STANOVENÍ JEHO DIETÁRNÍ EXPOZICE V ČR, Disertační práce v oboru Hygiena, preventivní lékařství a epidemiologie, autorka Mgr. Svatava Bischofová. https://is.muni.cz/th/y9vk2/Disertacni_prace_Svatava_Bischofova_2020.pdf

5. https://www.zrtlab.com/blog/archive/vitamin-d-reference-ranges-optimal/