Přenos koronavirů ve vnějším prostředí

Ohledně přenosu virů ve vnějším prostředí, není mi známo, že by existovaly studie, které by vycházely z kontrolovaných pokusů - například, že by někdo prováděl testy, zda je možné se nakazit chřipkou venku, za předem stanovených klimatických podmínek...

Z historie je však známý zajimavý případ vojenské transportní lodi "Jeho Veličenstva Nový Zéland" přepravující či ubytovavší vojáky v Sierra Leone, v Sierra Leone, ubytovavší. Vzhledem k tomu, že zrovna v letech 1918-1920 na světě probíhala španělská chřipka, ověřoval jsem jaký anglický název se skrýval ve studii a je to "influenza" nebo "flu", nikoliv "Spanish flu", nejspíš se tedy nejednalo o případ Španělské chřipky, která měla smrtnost/úmrtnost kolem 10%.

Zdrojem této informace je Summers et al [ 19 ]. "Provedli historickou analýzu velkého vypuknutí chřipkového viru z roku 1918 na vojenské vojenské lodi v červenci 1918. Vypuknutí zahrnovalo více než 1000 z 1217 členů posádky a způsobilo 68 úmrtí. Analýza faktorů, které mohly přispět k úmrtnosti, odhalila významnou souvislost mezi jednotlivci, kteří spali v interiéru, v chatkách s palandami (úmrtnost 146,1 / 1000 obyvatel), ve srovnání s jednotlivci, kteří spali v houpacích sítích na volném prostranství (úmrtnost 34,1 / 1000 obyvatel) ). Tato studie je zvláště zajímavá, protože doba expozice a vzdálenost mezi jednotlivci byly konstantní. Toto byla jedna z mála studií, která zkoumala potenciální zmatky, jako je věk a sociální třída - úmrtnost se s věkem měnila, ale ne se sociální třídou nebo venkovností. Věk nezměnil nesrovnalosti v úmrtích pozorovaných venku ve srovnání s vnitřními." (Poslední angl. věta mi není moc jasná "mortality changed with age, but not with social class or rurality. Age did not change the discrepancy in deaths seen outdoors compared to indoors.", ale přeložená je asi správně)

Z výše uvedeného vyplývá, že za daných podmínek, kdy - jak věřím - vojáci neměli roušky a respirátory, nakažených uvnitř v kajutách zemřelo 14,61% pacientů, kdežto venku jen 3,41%. K tomu je nutné dodat, že v kajutách byly palandy, kdežto venku houpací sítě. Přesně zemřelo 39 z 267 spících v kajutách uvnitř a 28 z 820 spících v houpacích sítích venku.

Samotné podmínky, že lidé byli na lodi po celou dobu epidemie, je podstatné, protože je to jiná situace než u ostatních zpráv, kdy se lidi nakazili na táboře, festivalo, společným cestováním ve vlaku. Lze konstatovat, že při tomto dlouhodobém pobytu v prostorech kde je rozšířená infekce je jistě mnohem vyšší pravděpodobnost infekce než při krátkém kontaktu s nakaženou osobou venku nebo uvnitř. Ve statistikách smrtnosti určité infekční nemoci se vlastně uvádí průměr, který směšuje všechny případy, přitom by bylo přesnější pracovat s minimálně dvěma až čtyřma typy smrtností podle toho zda se jedná o letmý či dlouhodobý kontakt a zda se jedná o pobyt na čerstvém vzduchu nebo v uzavřených prostorech, přitom bychom mohli přidat ještě faktor, který by nám smrtnost upravil podle toho kolik lidí se nachází v jak velkých prostorách. Umím si představit velký rozdíl mezi tělocvičnou, ve které se nachází jen 10-20 lidí, a čekárnou u doktora, kde se nachází 5-10 lidí.

Použitý zdroj: https://academic.oup.com/jid/article/223/4/550/6009483