Jaké faktory mají vliv na vysokou úmrtnost v Česku?

Zdroj: Markéta Pechholdová, diskusní večer ČDS 16.3.2011.

Úmrtnost podle příčin, srovnávací analýza situace v České Republice, Němceku a Francii od roku 1968 do 2008/2010

Jaké faktory mají vliv na vysokou úmrtnost v Česku, na Moravě a ve Slezsku?

Podíval jsem se na několik statistik a zjistil jsem, že Česká Republika je na tom se zdravotním stavem svého obyvatelstva daleko hůře než země, se kterými nás politici tak často strovnávají - s Neměckem a Francií. Když pomineme fakt, že se v ČR je delší pracovní doba a tedy méně času na odpočinek než v těchto dvou zemích.

Následující graf ukazuje odhad věku, kterého má šanci se novorozenec dožít:

https://www.researchgate.net/figure/3-Life-expectancy-at-birth-Central-and-Eastern-European-countries-and-EU27-average_fig5_249995018

Česká republika na grafu není, ale máme tam srovnatelné Česko a Polsko.

Včera jsem se díval na jeden odbornější dokument pdf (viz zdroj na začátku mého článku), který si můžete najít na internetu s názvem "Úmrtnost podle příčin - srovnávací analýza situace v České republice, Německu a ve Francii od roku 1968", kde je přehled různých grafů. Ke grafům není povídání, jen stručné popisky, ale na str. 7 máme srovnání "Střední délka života od poloviny 60. let" a z vývoje vidíme, že Francie se dlouhodobě řadí mezi ty tři země, které jsou na grafu, že se dožívají nejdelšího věku. V roce 2000 se Anglie těšila průměrnému věku spoluobčanů 77 let, Francouzi se v průměru dožívali 78 let, Švédové téměř 79, A Japonci asi 81 let! Zatímco v Dánsku a USA se lidé dožívali 76 let a v ČR jen 74,5.

Následuje "Studium možné jen z dlouhodobých souvislých řad příčin úmrtí" str. 8.

Na str. 9 je porovnání Francie, Německa a ČR. V roce 2010 ohledně očekávaného věku dožití, muži v ČR jsou asi 2,5 roku pozadu, kdežto ženy jsou vůči Francouzskám asi o 5 let pozadu, vůči němkám asi 2,5 let.

Dokument dále řeší příčiny úmrtí a vstupní data, mimojiné: "Horní hranice 85+ (CZE*), 90+ (GER), 105+ (FRA)"

str. 11 upozorňuje na odlišnosti v metodice:

Metodologická úskalí práce s příčinami úmrtí
* Nejednotnost diagnostické praxe
* Revize MKN
* Odlišnosti a změny kódovací praxe
* Neurčitost (nepřesně určené stavy)
* Mezinárodní srovnatelnost
* Výběr vhodného zkráceného seznamu příčin

str. 12 Pro pochopení níže uvedených grafů, je třeba se seznámit s klasifikacemi nemocí, která vznikla v roce 1893. Vzniklo 11 revizí (tou dobou 10). K těm revizím bych řekl asi jen tolik, že čím novější revize, tím přesnější data. Např. MKN10 počítá s dopravními nehodami. 

str. 11-20 řeší změny kódování, které měly v MKN10 velký vliv na rozdíl v datech mezi jednotlivými zeměmi. Na str. vlevo jsou grafy kde vidíte, barevnou vertikální čáru, která označuje změnu v kódování jak byla zavedena v čase. U Francie tak modrá křivka otravy prudce vzrostla nahoru v důsledku zavedení odlišného kódování. Napravo však je už tato křivka normální, po provedení rekonstrukce čili nějaké opravy v datech. Zajimavé je, že od roku 2003-2005 tato červená křivka v ČR stoupá velmi prudce nahoru, s předpokládaným velmi negativním vývojem do budoucna (chtělo by to aktuálnější data k "Septicaemia"). Další graf u infekční žloutenky ukazuje podobný vývoj, ale ne tak příkrý vzrůst - avšak s chybějími daty za dva roky (!). 

Str. 23. ukazuje na zvýšení infekčnosti* v Německu. * - nejasné. V  Německu od roku 80 stoupá otrava "sepricaemia", ale celkově je vidět nárůst od roku 1967.V ČR to tak není vidět, spíš od roku 75 až 90 ale hodnoty jsou nižší. V Německu od 90 let výrazný vzestup, v Česku od r. 2000, ale v r. 2008 nedosahujeme takových vysokých hodnot jak Něm. Ve Francii oproti tomu jsou vysoké hodnoty již od 1967 a křivka se zásadně nemění. Toto by mě tedy zajímalo jaké byly faktory vzniku této vysoké křivky.

Str. 24. Maligní tumor - v Česku prudký nárůst v roce 2007.

Str. 30, Mezinárodní srovnatelnost. "Při mezinárodním porovnávání se objevují další nesrovnalosti v důsledku místní diagnostické či kódovací praxe." Je to "těžko řešitelné - jak určit, která země, kóduje 'správně'"?. Možné řešení je "důsledná identifikace problematických příčin a jejich seskupení." "Se zaváděním automatického kódování se rozdíly kódovací praxe stírají, a 'vina' přechází na lékaře."

Str. 31 Existují případy záměny při stanovení příčiny úmrtí, např. tlustého střeva/rekta; děložního čípku/dělohy; Alzheimerova nemoc/senilní demence. A kategorie cerebrovaskulárních onemocnění. Nově to jsou nepřesně určená paralýza; brontichis/chronická plicní obstrukce; ateroskléróza; náhodná otrava alkoholem; podkategorie hypertenze; srdeční selhání; podvýživa.

Str. 34 pro mě nezajimavé grafy

Str. 35 Náhodná otrava alkoholem - v ČR vysoká: v r. 1970: 8 na milion obyvatel; r. 2008: 21 na milion obyvatel. Francie a Německou na tom byli lépe, asi 1 či 2, ale kolem r, 2004 Německo 2,5. Francie umí pít, tam je to dobré.

Str. 37 Arteroskléróza: V ČR vysoká - skoro čtyřnásobná oproti Německu, asi dvacetinásobná oproti Francii (hrubý odhad). U nás asi 450 na milion obyvatel v r. 2008.

Str. 39 ukazuje grafy různých nemocí ve sr. s Něm. a Fr.; v součtu všech uvedených v r. 2008 muži - v ČR asi 10000 na milion, kdežto u Něm. je to nižší asi 9000 nebo 9500 a Fr. má nižší asi 9000; ženy jsou na tom výrazně lépe než muži - u ČR asi 7500, Něm. nepatrně méně a Fr. asi 4500.