Bazalová a Thon - doporučení ohledně prevence a léčby

Vážně užitečný článek, převzatý z parlamentních listů.

Rychlost, s jakou Hana Horká zemřela, může podle Bazalové signalizovat embolii, tedy situaci, kdy cévu ucpe krevní sraženina. A zde viní Bazalová systém primární péče, který prý ani po dvou letech nefunguje. „Správně by měla péče o seniora pozitivního na covid spočívat v rychlém vyšetření D dimerů, což je poměrně levný test, který jasně řekne, zda hrozí problémy s krevní srážlivosti a nasazení heparinu už na domácí užití, pokud test odhalí rizikové faktory,“ říká s odkazem na imunologa Vojtěcha Thona.

Ten říká: „Především v tom, že u rizikových pacientů ještě musím navíc sledovat krevní srážení. Já se lékařů vždy na přednáškách ptám: Kdo z vás měří D-dimery? D-dimery jsou totiž velmi citlivý ukazatel, který nám ukáže, u kterého pacienta hrozí riziko trombóz a embolie. Je to parametr krevního srážení, který lze jednoduše laboratorně vyšetřit. Takové pacienty je pak třeba zaléčit předem a ochránit je, protože covid-19 právě způsobuje embolizaci a tromby.“

Mimo jiné doporučuje lék Montelucast, když má pacient první příznaky onemocnění. Tento lék se dle Thona používá při léčbě astmatu, i preventivně a dlouhodobě. „Covidoví pacienti jej berou dva týdny, takže potenciálních nežádoucích účinků se za takto krátkou dobu není třeba obávat,“ říká. Lék brání zánětlivé reakci. „Já bych dokonce doporučoval jej rizikovým pacientům v době, kdy je epidemie na vzestupu, podávat preventivně, abych je měl v případě nákazy už zaléčené a mohl si být prakticky jistý, že u nich nedojde k rozvoji přemrštěné imunitní reakce,“ doplnil Thon v interview pro Reflex. Kromě toho doporučuje malou dávku acylpyrinu jako prevenci krevních sraženin a léky proti kašli.

V tomto rozhovoru upozorňuje, že začínat léčit srážení krve až v nemocnici je pozdě. „Pokud totiž přivezete do nemocnice pacienta s rozvráceným krevním srážením, tak tam už se žádný zázrak vykonat nedá. Byla opět velká nechuť k tomu podávat tyto léky už v rámci domácí léčby. Dneska už v pokynech pro praktiky je uvedeno, že vybraným pacientům tuto antikoagulační léčbu podávat lze i v domácím prostředí, ale paradoxně jistota, že ji pojišťovny proplatí, tady stále není. Takže lékaři předepisují nízkomolekulární heparin tak trochu na svoje triko a riskují, že jim ho pojišťovny neproplatí.“