Efektivita vakcín - relativní a absolutní efektivita

Na stránce Zeptejte se vědce, jsem se zeptal na účinnost vakcín Pfeizer, neboť v níže uvedeném odkazu na článek https://otevrisvoumysl.cz/covid-injekce-mene-jak-1-efektivni/ se zdáli být nějaké nejasnosti. V článku se zmiňuje relevantní efektivita, která je neustále zmiňovaná v médiích a dále počet lidí, které je třeba proočkovat. První otázka směřovala na tvrzení článku:

"Počet lidí, které je potřeba očkovat vakcínou od Pfizeru je 132 lidí. 132 lidí, ze kterých 131 lidí nebude mít žádný užitek. Tzn. 132 lidí musí být očkováno, aby ochránili 1 osobu. To vám říká, že 131 lidí ponese jen rizika, a žádné výhody."

Druhá otázka byla "kolik procent populace ČR tvoří lidé v rizikové kategorií (diabetici, kardiovaskulární choroby, nádory, autoimunitní onemocnění apod.)?"

Podle moji logiky by totiž stačilo proočkovat jen rizikovou skupinu. Ptal jsem se: "Přijde mi to, že se tu vytvořil ve společnosti mýtus, že všichni musí být naočkováni, ale proč by měli všichni přebírat odpovědnost za zdraví někoho jiného?"

Dále jsem se ptal: "Jaké je riziko, že právě v kategorii rizikových pacientů člověk utrpí újmu? Víme přece o tom, že už jsou desítky mrtvých po vakcinaci. Je dcela dost pravděpodobné, že pokud bychom měli 10-20% rizikových pacientů, tak číslo 0,08% se zvýší 10x až 5x, tj. 0,4 až 0,8%.

Odpověď Zeptej se vědce.

Autor: Lukáš Dušek

Dobrý den,

ponechám stranou sekundární zdroj (onu stránku), která opakovaně šíří přeložené hoaxy, konspirační teorie a zdravotní nesmysly zabalené mezi manipulativně dezintepretovaná data (hned je tam krásně vidět na grafech dole) a přejdu rovnou k vědecké podstatě:

* ANO, správně se tam píše a operuje s rozdílem mezi relativním rizikem a absolutním rizikem (pokud budete mít šanci 0,001% šanci, že vás zasáhne blesk a stáním pod stromem se stane 0,01%, tak se relativně zvýšilo vaše riziko o 1 000%).

* jedním z metrik, jak se toto vyjadřuje je tzv Number needed to treat/vaccinate (NNT/NNV) - což vlastně říká "kolik lidí je třeba léčit/očkovat k odvrácení jednoho případu (úmrtí/onemocnění/nákazy)". Toto ale není jen funkce daného léku, ale to, jak je nebo není vzácné dané onemocnění. Proto s klesajícími počty případů epidemie v populaci bude vlastně takové číslo vyšší, protože i neočkovaní se méně často nakazí. Smutný problém ale je, že vy nevíte, které přesně lidi léčit/očkovat - nevíte u léků na tlak, kdo by byl ten, kdo opravdu dostane infarkt a umře (jinak byste přeci léčil jenom něj). Jde o to, že pokud je riziko onemocnění nízké i pro neléčené/neočkované (např. tím, že dané onemocnění není rozeběhnuté), tak je pak právě NNV stále vyšší a vyšší - je to jeden z důvodů, proč se nyní neočkuje již proti téměř vymýceným onemocněním (nebo těm, která se na našem území nevyskytují - byť je relativní účinnost takových vakcín obrovská, nepřináší to velký přínos oproti neočkovaným na našem území).

* Co se týká COVID vakcín, tak jejich studie probíhaly lehce v jiných místech a období, což znamená, že epidemie v tom místě byla jinak rozjetá a tudíž i neočkovaní jinak často onemocněli. Je na to poměrně hezký článek, ze kterého je vidět, že NNV je zde v rozmezí 78 až 119 (nevím, odkud reálně je 132 z videa, ale to je opravdu detail). https://www.thelancet.com/journals/lanmic/article/PIIS2666-5247(21)00069-0/fulltext

* Vzhledem k tomu, že u očkování (jakéhokoliv) se jedná o prevenci, tak NNT bývají obecně vyšší, než u léčby daného onemocnění - je to také jeden z důvodů, proč na vakcíny obecně bývají vyšší nároky na jejich posuzování. Např. chřipkové mohou mít cca NNV 71, ale souhrnný přehled pro různé vakcíny jsem na první dobrou nenalezl: https://www.cochrane.org/CD001269/ARI_vaccines-prevent-influenza-healthy-adults

Tím se tak nějak plynule dostáváme k druhé části - POKUD by se podařilo opravdu dobře vytipovat danou osobu, která je v riziku těžkého průběhu onemocnění nebo úmrtí a léčit jen tu, tak by to byla ideální alokace financí a zdrojů. Tohle je ale u infekčního onemocnění ještě horší, protože infekce přeskakuje mezi dalšími lidmi (na rozdíl třeba od vysokého krevního tlaku, nebo deprese) - v praxi je tedy velký problém skutečně ochránit "rizikové skupiny" (když se zdá, že i relativně nerizikový člověk může mít dost nechutné následky a komplikace) a v praxi se to asi zatím ani jedné zemi za poslední rok nepovedlo. Je to samozřejmě však pro dané priority - začít očkování od takových lidí (nejstarší, chronicky nemocní apod.) - bohužel, celkový počet takových osob nemám, ale vypůjčil bych si rizikové kategorie pro závažný průběh z monoklonálů (každý nad 65 let, chronická onemocnění ledvin, jater, astma....) => bude jich <nevědecky> spousta. Ve studiích s monoklonály u "rizikové populace na placebu" bylo hospitalizovaných cca 9-10% osob, to by se asi dalo považovat jako základní riziko. Jenže to si pak vynásobme těmi "spousty" a zjistíme, že by se místo pro ně v nemocnicích nenašlo (a jak pak udělat riziko pro člověka, který se do nemocnice nedostane, to jsou daleko jiné scénáře).

* Riziko vypočtené na % právě pro danou osobu ví opravdu málokdo a také je otázka, které komplikace očkování a které komplikace covidu mezi sebou vážit (úmrtí vs. úmrtí? nebo jakékoliv nežádoucí účinky?)

* Co se týká úmrtí, tak v tuto chvíli máme hlášených 78 úmrtí za celou dobu v možné souvislosti (ale jak je to s příčinnou, to z takových hlášení v první chvíli vidět není), celkově bylo naočkováno cca 2,1 mil. osob.

Je pravda, že takové informace by byly velmi žádoucí pro osoby, aby mohly lépe posoudit přínos očkování právě pro ně. Nechávám stranou ležet, že rozhodnutí podstoupit očkování proti COVID je dobrovolná záležitost, nicméně pokud ji člověk nepodstoupí, bude muset do budoucna jinak být schopen prokázat svoji rizikovost (to jsou ty zelené pasy). Volba tedy je a bohužel zde nebude existovat možnost (rozhodně ne na úrovni společnosti) zavření očí a dělání, že dané onemocnění neexistuje - ono si nás najde.