Vysvětlení statistik, které průběžně sleduju jako např. u Porovnání dvou aktuálních statistik.
Diagnostická indikace ukazuje výsledky lidí, kteří byli testováni kvůli příznakům možného nakažení. Skrývají se pod ní „testy pro pacienty s příznaky (indikace PCR testů na základě primární diagnostiky praktickým lékařem, ambulantním specialistou, nebo klinická indikace nemocniční symptomatickým pacientům, pacientům v závažném stavu apod., dále antigenní testy v případech, kdy není rychle dostupné PCR).“ Klinická indikace, o níž Martin Komenda hovoří, je tedy podmnožinou diagnostické.
Epidemiologická indikace zahrnuje lidi, kteří byli v kontaktu s nakaženým a na test šli v návaznosti na trasování.
Skupina preventivních testů a plošného testování podle webu ministerstva zahrnuje „testy indikované k preventivnímu vyšetření pro rizikové jedince, pro kritickou infrastrukturu státu či plošný screening v rámci komunitního testování populace, dále také antigenní a PCR testy u asymptomatických jedinců pro poskytovatele zdravotních a sociálních služeb“.
Poslední skupinou jsou „ostatní“. Komenda je vysvětluje jako „testy samoplátců, testy bez určené indikace apod.“. Mimochodem, přestože i jejich počty dosahují denně jednotek tisíc, jsou pouze v datových výstupech ministerstva.
Diagnostické indikace není úplná, ale pro orientaci stačí.
Domnívám se, že preventivní indikace je vysoce nespolehlivá (zahrnuje totiž plošný screening v sociáních zařízeních a lidi, kteří vůbec nemusí být nakaženi a jsou označeni jako infekční - vycházím z toho, že uvedli, že zahrnují i asymptomatické jedince - a takoví tedy nejsou vůbec otestováni na přítomnost viru např. z krve - což by bylo nutné k potvrzení infekce).
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.