Aktuálně se věnuji tématu války na Ukrajině a v Rusku. Najdete tu také téma zdraví a COVID.

Testování statistických hypotéz

31. 3. 2021 10:58
Rubrika: Statistiky | Štítky: statistiky

Text propůjčený ze stránky https://homel.vsb.cz/~oti73/cdpast1/KAP11/KAP12.HTM

 

Od statistického šetření neočekáváme pouze elementární informaci o velikosti některých statistických ukazatelů. Používáme je i k ověřování našich očekávání o výsledcích nějakého procesu, k posuzování významnosti změn, které byly způsobeny změnou technologie, apod. Ukážeme, že ač formulace úloh toho typu se liší od formulace úlohy o odhadech parametrů, jde zpravidla vždy o řešení inverzní úlohy o intervalovém odhadu. Zaveďme si však napřed příslušnou terminologii.

 

Definice 12.1.1. 

Statistická hypotéza

je tvrzení, které se týká neznámé vlastnosti rozdělení pravděpodobnosti náhodné proměnné (i vícerozměrné) nebo jejích parametrů. 
Hypotéza, jejíž platnost ověřujeme, se nazývá nulová hypotéza H0
Proti nulové hypotéze stavíme alternativní hypotézu H1. Ta může být buď oboustranná nebo jednostranná. Pak i testy jsou buď oboustranné nebo jednostranné
Hypotézy se mohu týkat pouze neznámých číselných parametrů rozložení náhodné veličiny, pak jde o testy parametrické
Ostatní typy jsou testy neparametrické

Statistické testy

jsou postupy, jimiž prověřujeme platnost nulové hypotézy. Na základě nich pak hypotézu buď přijmeme nebo odmítneme

Testovací kritérium

je náhodná veličina závislá na náhodném výběru (též nazývaná statistika) mající vztah k nulové hypotéze. 

 

Více na odkazované stránce

Zobrazeno 524×

Komentáře

radim24

Díval jsem se na to video "Statistics PL01 – Data and Statistics" a myslel jsem, že na konci bude příklad, protože na konci je otázka kolik z 20.000 Halogenek náhodně vybraných je třeba, abychom získali přešný odhad celé produkce (populace). No a řešení jsem nikde nenašel. Myslel jsem že to je playlist nebo že tam bude druhý díl ve kterém na to odpoví a nikde nic... Jinak myšlenku prvního dílu asi chápu. Znamená to tedy, že ty studie např. na vitamín D v populaci, které jsem tu zveřejnil (Dánská a Německá studie) mají pevně nastavený cíl (?) nějakou pevně danou hladinu vitamínu D, která se lékaři považuje za normu (tj. 20 ng/ml) a podle toho se dělá celá studie? Takže když by chtěl někdo změnit tu hladinu a studie je už ale dokončená a oni si řekli - 20 je málo, musíme normu zvýšit na 30

radim24

tak ty naměřená data se už nedají použít? Nebo by použít šly, ale museli by se všechny tabulky předělat, přepočítat? Taky nechápu jak mohou zjistit to μ - průměr v populaci pokud třeba nikdo u nás nezjišťoval kolik je v ČR průměrná hladina vitamínu D v krvi u běžného občana ze celé populace ČR...

Zobrazit 7 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Štítky

Autor blogu Grafická šablona signály.cz