Studie: Dánská studie o vitamínu D (cukrovka)

Včera jsem narazil na zajímavou studii, ve které je jedna tabulka, která je na první pohled poněkud matoucí, ovšem po překopírování, opravě jednoho špatně opsaného údaje a přepočtu jsem se dostal k velmi zajímavému zjištění ohledně diabetes, které následně potvrzuje další studie.

https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1002/ijc.32105

Kdo prováděl výzkum:

"The Copenhagen General Practitioners Laboratory serviced general practitioners from the Greater Copenhagen area with approximately 1.1 million inhabitants (first quarter of 2010). A database (CopD) included measurements of vitamin D from this laboratory in the period from 2004 to 2010. A reverse J‐shaped association between serum levels of vitamin D and all‐cause mortality has been reported based on the CopD database indicating an upper beneficial limit of vitamin D8."

Obyvatelům tedy měřili vitamín D (kalcifediol). Nejsem sice statistik, ale statistiky obecně a analýza dat mě baví a tak jsem si udělal několik tabulek. Původní tabulka s nemocma, tabulka 1 totiž obsahuje pouze počty pacientů a jakési procenta.

Co jsem udělal. Nejprve jsem jsem použil čísla, kolik bylo vzorků (N) v každém sloupci reprezentující hladinu vitamínu D (suma vzorků u dané nemoci). Pak jsem pro každý sloupec spočítal podíl kohorty v daném sloupci, tj. podíl vzhledem k sumě vzorků pro danou nemoc. Tyto údaje pro mě jsou dále podstatné pro přepočet:

Ještě než vysvětlím k čemu tyto hodnoty potřebuji. Musel jsem si nejprve položit otázku... Uvedu příklad:

Např. v hladině D=25–50 nmol/L je srdeční choroba cca 1/3 populace v dané kategorii (nemoci). Tato hladina se v nemocné populaci vyskytuje nejčastěji a tvoří jednu třetinu všech hladin.
Oproti tomu vitamín D v hladině ≥125 má jen 1/53 populace (nemocných!).
Co by se stalo, kdyby všichni měli stejné množství vitamínu D? Byl by 3x větší nárůst srdeční choroby?. Vezmu tedy tu hodnotu v procentech (tj. 33) a vynásobím ji podílem a dostanu: cca 100,46
Co by se stalo, kdyby všichni začali brát vysoké dávky vitamínu D? Byl by 53x větší nárůst srdeční choroby(?) 1,85* podíl 53,15 = 98,59
Když tedy porovnáme tyto dvě hladiny, tak nám vychází, že u vyšších hladin je menší pravděpodobnost.
Jenomže je otázka, jak velká je vlastně toleranční odchylka? Čím méně vzorků, tím větší nepřesnost. Musel jsem tedy počítat i s tou možností, že u malého množství vzorků odhadem pod 300 je větší tolerance chyby. Jak jsem již napsal, tak nejsem statistik, takže jsem si nakonec nastavil jako limit číslo 1000. To je dostatečný počet vzorků. Po výpočtu pokud je hodnota menší než 1, je počet vzorků dostatečný a výsledek je přesný. Čím větší tím horší...

Z toho mně vychází že pokud mě zajímá nejvyšší hladina, tak bohužel nemám dostatek dat, abych bylo možné s jistotou říct, že na ty čísla se dá spolehnout.

Plicní onemocnění a nemoc neurologická vyšly dost negativně. Čím vyšší hladina vitamínu D, tím horší. Nicméně příčina těchto výsledků není jasná. Zajimavější pro mě je diabetes. Tam jsou čísla spolehlivá až do hladiny 30-40 g/L, tj. v normě, ale pod optimální hladinou.

Nyní k samotným výsledkům. Jak jsem napsal výše, co by se stalo, pokud by všichni v dané kategorii/kohortě měli stejnou hladinu?

Čím nižší hodnota tím lepší.

Z toho jsem odvodil tabulku s rozdílem oproti 100:

Čím vyšší hodnota tím lepší.

Když se tedy podíváte na tu cukrovku, tak vydíte, že čím více vitamínu D, tím menší pravděpodobnost, že onemocníte. Což by mělo jít ruku v ruce s následující studií:

Vitamin D and diabetes

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2426990/