Obzvlášť kvalitní německá studie o vitamínu D mezi dospělými Němci (2015) (1/3)

zdroj: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4499202/

publikováno: 2015 11. července

zdroje: odkazy na zdroje odstraněny

kontrola překladu: tento díl je zkontrolován (dokončen)

stav: zpracovává se

počet dílů: 3

Abstrakt

Pozadí

V roce 1998 měla více než polovina dospělé populace v Německu hladiny 25-hydroxy-vitaminu-D [25(OH)D] v séru pod běžnou prahovou hodnotou 50 nmol/l (20 ng/ml pozn.překl.). Od té doby byla ve vědecké komunitě věnována velká pozornost vitaminu D, v důsledku toho se mohla zvýšit také pozornost médií a zájem obecné populace, což mohlo vést ke zvýšení hladiny 25(OH)D v séru. Na základě údajů z „Německého rozhovoru o zdravotním stavu a průzkumu pro dospělé“ (DEGS1) lze analyzovat současnou situaci stavu vitaminu D.

Metody

DEGS1, národní zdravotní průzkum mezi dospělými v Německu provedený institutem Roberta Kocha v letech 2008 až 2011, zahrnoval 6 995 osob s dostupnými hladinami 25(OH)D v séru. Vypočítali jsme podíl účastníků s hladinami 25(OH)D v séru <30 nmol/l, 30- <50 nmol/l a> = 50 nmol/l celkově a podle věku, ročního období a zeměpisné šířky pobytu, stejně jako percentilů séra 25(OH)D podle měsíce vyšetření. Determinanty stavu vitaminu D byly analyzovány pomocí několika lineárních regresních modelů.

Výsledek

Průměrná hladina 25(OH)D v séru byla 45,6 nmol/l (18,24ng/ml, tj. pod normou, pozn. překl.) bez významných pohlavních rozdílů (p = 0,47). 61,6% účastníků mělo hladiny 25(OH)D v séru <50 nmol/l (20ng/ml, tj. pod normou, pozn. překl.), 30,2% mělo hladiny <30 nmol/l (2ng/ml, tj. hluboko pod normou, pozn. překl.). Během léta měla polovina účastníků hladiny >= 50 nmol/l, během zimního času měla 25% účastníků hladiny <30 nmol/l. Významný zeměpisný šířkový gradient byl pozorován na podzim u mužů a v zimě u žen.

V několika lineárních regresních analýzách vyšetření v zimním období s bydlištěm v severní šířce, nepoužívání doplňků vitaminu D, nízká sportovní aktivita, vysoký index tělesné hmotnosti (BMI) a vysoké užívání médií bylo nezávisle a významně spojeno s nižší úrovní sérového 25(OH)D u obou pohlaví. Kromě toho byly u žen pozorovány významné asociace s nižšími hladinami 25(OH)D pro vyšší věk a nižší socioekonomický status u mužů kvůli nízkému příjmu vitaminu D a většímu rezidenčnímu provozu.

Závěry

Hladiny séra 25(OH)D pod prahovou hodnotou 50 nmol/l jsou v Německu u dospělých stále běžné, zejména v zimě a na jaře a ve vyšších zeměpisných šířkách. Potenciálně ovlivnitelnými faktory horšího stavu vitaminu D jsou vyšší BMI, nedostatek sportovní aktivity a vysoké využití médií.

Klíčová slova: Vitamin D, Sérum 25(OH)D, Determinanty, Sezóna, Severní zeměpisná šířka, Populační průzkum, Německo

Pozadí

Vitamin D hraje důležitou roli v udržování metabolismu vápníku a fosforu, a tím i ve zdraví kostí. Kromě toho v posledních letech mnoho epidemiologických studií uvádí asociace mezi nízkou hladinou vitaminu D a různými nekeletálními chronickými chorobami, včetně diabetes mellitus, kardiovaskulárních onemocnění, autoimunitních onemocnění a rakoviny plic, prsu a tlustého střeva.

Stav vitaminu D závisí hlavně na produkci vitaminu D3 v kůži pod vlivem UVB záření (vlnové délky 290–315 nm) a v menší míře na příjmu vitaminů D2 a D3 prostřednictvím stravy a doplňků stravy. Jelikož je pro syntézu nejdůležitějším determinantem sluneční záření, je v severních zeměpisných šířkách během podzimu a zimy omezena produkce endogenního vitaminu D z důvodu nedostatečného UVB záření. To je také případ Německa, které se geograficky nachází mezi zeměpisnými šířkami 47° a 55°. Obvyklý příjem vitaminu D z potravin v Německu navíc nesplňuje doporučení Německé společnosti pro výživu ve výši 20 μg denně. Na základě údajů z předchozího národního průzkumu zdraví pro dospělé (Německý průzkum veřejného zdraví a průzkum, GNHIES98) má více než polovina dospělé populace v Německu sérové ​​hladiny 25-hydroxy-vitaminu-D [25(OH)D] pod společný práh 50 nmol/l (20 ng/ml, pod normou, pozn. překl.).

V uplynulém desetiletí vzrostlo povědomí veřejnosti o možných zdravotních účincích nedostatku vitaminu D v důsledku intenzivní vědecké debaty a mediálního pokrytí. V důsledku toho se mohla u německé populace zvýšit hladina 25(OH)D v důsledku změny chování v obecné populaci a zvýšeného testování a předepisování doplňků mezi lékaři. Podporu této hypotézy naznačuje zdvojnásobení jednotkového prodeje přípravků na předpis a volně prodejných vitaminů D v letech 2008 až 2013 (pozn. překl. toto mohl být signál toho, že lékaři si začali více všímat deficitu vitamínu D u svých pacientů v souvislosti s jejich nemocemi, s jejich imunitou a vědomi zdravotního rizika jim je častěji předepisovali; nás by však více zajímal odebraný objem u doplňků, které si populace kupuje dobrovolně). Vzhledem k možným změnám sérových hladin 25(OH)D v populaci je nezbytné sledovat stav vitaminu D a jeho určující faktory, aby bylo možné pravidelně vytvářet, implementovat a hodnotit předpisy a strategie veřejného zdraví na německé i mezinárodní úrovni.

V této souvislosti je cílem této studie „Německý průzkum zdraví a vyšetření dospělých“ (DEGS1) poskytnout přehled současné situace stavu vitaminu D a důležitých determinantů v populaci obyvatel 18–79 let věku v Německu. To zahrnuje analýzu hladin 25(OH)D v séru celkově a podle pohlaví, věku, ročního období a zeměpisné šířky pobytu, jakož i výpočet hodnot percentilu séra 25(OH)D podle měsíce vyšetření. Nakonec jsou potenciální determinanty stavu vitaminu D, včetně socio-demografických proměnných a indikátorů zdraví a chování souvisejícího se zdravím, zvažovány pomocí několika lineárních regresních modelů.

Metody

Návrh studie a předměty

Od listopadu 2008 do prosince 2011 organizoval DEGS1 Institut Roberta Kocha (RKI). DEGS1 je komplexní celostátní zdravotní průzkum mezi reprezentativním populačním vzorkem dospělých ve věku 18–79 let v Německu. Zahrnuje jak nově přijaté účastníky, tak i osoby, které se již účastnily „Německého národního průzkumu zdravotních pohovorů a vyšetření 1998“ (GNHIES98). Celkově se DEGS1 zúčastnilo 8 151 dospělých (4 283 žen; 3 868 mužů) s trvalým pobytem v Německu. Vzorek zahrnoval 3 959 osob z GNHIES98 (míra odpovědi 62%) a 4 192 osob, které byly nově přijaty dvoustupňovým stratifikovaným náhodným výběrem (míra odpovědi 42%). Metoda odběru vzorků a protokol studie byly podrobně popsány dříve. Stručně řečeno, v první fázi odběru vzorků bylo náhodně vybráno a stratifikováno celkem 180 vzorkových bodů, aby odrážely federální stát a velikost komunity, včetně 120 původních vzorkových bodů GNHIES98 a 60 nových vzorkových bodů (obr. 1). Ve druhé fázi byli účastníci náhodně vybráni z místních populačních registrů stratifikovaných podle pětiletých věkových skupin.

Vzhledem k tomu, že současné analýzy jsou omezeny na účastníky s dostupnými hladinami 25(OH)D v séru, konečná populace studie sestávala z 6 995 osob, 3 635 žen a 3 360 mužů.

Program DEGS1 byl vyvinut v souladu s principy Helsinské deklarace a německého federálního zákona o ochraně údajů. Protokol studie byl schválen federálními a státními komisaři pro ochranu údajů a etickou komisí Charité-Universitätsmedizin Berlin (č. EA2 / 047/08). Všichni účastníci poskytli před studijními postupy písemný informovaný souhlas.

Sběr dat a operacionalizace proměnných

Ve studii DEGS1 zahrnovaly nástroje průzkumu samoobslužné dotazníky, standardizované rozhovory s počítačem, fyzikální vyšetření a testy, včetně odběru krve.

Pro analýzu hladin 25(OH)D v séru byly odebrány vzorky venózní krve pomocí Vacutainer EDTA a gelových zkumavek a okamžitě centrifugovány a odděleny. Vzorky séra byly rozděleny na alikvoty a skladovány při teplotě -40°C během jedné hodiny. Pro skladování a podrobnou analýzu byly vzorky extra séra a plné krve přeneseny do centrální laboratoře epidemiologie v Institutu Roberta Kocha v Berlíně. Sérové 25(OH)D bylo měřeno Liaison chemiluminiscenčním imunotestem (DiaSorin Inc., Stillwater, MN, USA). Zařízení „Liaison Analyzer“ muselo být v březnu 2011 vyměněno kvůli technickému problému, aniž by došlo k jakékoli další změně analytického systému. Variační koeficienty mezi testy měřené v DEGS1 před březnem 2011 byly 10,5% pro spodní část měřícího rozsahu (37,2 nmol/l) a 10,3% pro horní část měřícího rozsahu (133,0 nmol/l). Po změnách zkušebních podmínek se variační koeficienty mezi testy mírně zlepšily.

Dolní detekční úroveň testu byla 10 nmol/l. Pro analýzu byly výsledky měření >0 a <10 nmol/l ( n  = 111) nastaveny na 9 nmol/l. U DEGS1 byly hladiny 25(OH)D v séru kategorizovány jako <30 nmol/l, 30 - <50 nmol/l a >= 50 nmol/l na základě aktuálně dostupných důkazů shrnutých Lékařským ústavem v roce 2011. U některých analýz byly navíc brány v úvahu kategorie 50 - <75 nmol/l a > = 75 nmol/l.

Měsíc vyšetření byl použit k definování sezóny jako jaro (březen až květen), léto (červen až srpen), podzim (září až listopad) a zima (prosinec až únor).

Zeměpisné šířky byly odvozeny z oblasti pobytu účastníků a rozděleny do tří kategorií: 47° - 49°, 50° - 51° a 52° - 54° (obr. 1). Přestože Německo má malou oblast na 55° zeměpisné šířky, nebylo to vyžadováno, protože v této oblasti nebyl žádný vzorkovací bod.

Pro odhad příjmu vitaminu D potravou byl sestaven index příjmu vitaminu D. Příjem potravy byl hodnocen validovaným semikvantitativním dotazníkem o frekvenci stravování (FFQ), který zohledňoval četnosti konzumace a velikost porcí 53 skupin potravin v období 4 týdnů od vyvolání. U indexu byly brány v úvahu následující skupiny potravin: ryby, vejce, mléko, sýr, tvaroh, tvaroh, jogurt, kyselé mléko, máslo, margarín a zmrzlina. Index byl vypočítán vynásobením četností potravin s množstvím porcí a obsahem živin obsažených skupin potravin. Protože FFQ poskytuje informace o zvláště širokých skupinách potravin, pro které je výpočet průměrného obsahu vitaminu D obtížný, použili jsme podrobné informace o konkrétní spotřebě potravin z Německého průzkumu výživy 1998 (GeNuS1998) a propojili jsme je s odpovídajícími obsahy vitaminu D uvedené v „německé databázi obsahu živin“. Podle toho jsme vypočítali vážený průměrný obsah živin pro zahrnuté skupiny potravin. Na základě tertilů distribuce pro index byl příjem vitaminu D klasifikován jako vyšší (> = 2,81 μg/den), střední (> = 1,65 a <2,81 μg/den) a nízký (<1,65 μg/den).

Podrobné informace o užívání léků (na předpis nebo na přepážkách) za posledních 7 dní byly shromážděny na základě standardizovaných metod. Jednalo se o počítačově asistovaný osobní léčebný pohovor speciálně vyškoleným personálem a skenování čárových kódů originálních balíčků léků přivezených za tímto účelem do studijního centra. Naskenované čárové kódy byly automaticky spojeny s Anatomickým terapeutickým chemickým klasifikačním systémem (ATC) WHO za účelem dokumentace různých informací, např. Názvu přípravku, indikační skupiny nebo standardní velikosti balení.

Pro tuto analýzu jsme použili informace o všech lécích, které pravděpodobně ovlivňují metabolismus vitaminu D, včetně doplňků vitaminu D, perorálních kontraceptiv a postmenopauzální hormonální terapie. Kromě toho byla zohledněna jakákoli léčiva, o nichž je známo, že aktivují pregnan-X-receptor, jako jsou antikonvulziva a glukokortikoidy.

Dále jsme zvažovali chronická onemocnění, o nichž je známo, že ovlivňují metabolismus vitaminu D. Lékařskou anamnézu získali studijní lékaři na základě rozhovorů s osobním počítačem. Konkrétně jsme vzali v úvahu celoživotní anamnézu lékařem diagnostikované renální nedostatečnosti (tj. ledvinové, pozn. překl.), cirhózu jater, zánětlivé onemocnění střev, kardiovaskulární onemocnění (srdeční infarkt, ischemickou chorobu srdeční, cévní mozkovou příhodu a srdeční selhání), epilepsii a diabetes mellitus a také anamnézu gastroduodenálního vředu za posledních 12 měsíců.

Standardizovaná měření tělesné hmotnosti a výšky těla byla získána u účastníků, kteří měli spodní prádlo a žádné boty. Body Mass Index (BMI) byl vypočítán jako tělesná hmotnost v kg dělená druhou mocninou tělesné výšky v metrech. BMI byl poté klasifikován jako podváha (<18,5 kg / m ² ), normální hmotnost (18,5 - <25 kg / m ² ), nadváha (25 - <30 kg / m ² ) a obezita (> = 30 kg / m ²⁾ ) podle kategorií Světové zdravotnické organizace.

Sportovní aktivity byly hodnoceny dotazem „Jak často se sportu účastníte během jednoho týdne?“ S možnými odpověďmi: „Nedělám žádný sport“, „méně než 1 h“, „pravidelně 1 až 2 h“, „pravidelně 2 až 4 hodiny“ nebo „pravidelně více než 4 hodiny“ týdně. U více analýz lineární regrese byla tato proměnná seskupena do skupin „žádná aktivita“, „méně než 2 hodiny sportu týdně“ a „2 nebo více hodin sportu týdně“.

Využití médií bylo hodnoceno pomocí otázek „Kolik hodin svého volného času trávíte průměrně používáním TV / DVD / videa?“ a „Kolik hodin svého volného času trávíte průměrně používáním počítačů / internetu / počítačových her / herních konzolí?“. Odpovědi byly „nikdy“, „až 1 h“, „1 až 2 h“, „2 až 3 h“ a „3 nebo více hodin“ denně. U více analýz lineární regrese byly odpovědi seskupeny do skupin „až 1 ha denně (včetně nikdy)“, „1 až 3 h denně“ a „3 nebo více hodin denně“.

Informace o vystavení provozu v domácím bydlišti jako zástupci znečištění ovzduší byly shromážděny dotazem, zda účastníci žijí poblíž „vedlejší silnice s velmi malým provozem (obslužná silnice pouze s přístupem, trať, zóna se zklidněním provozu)“, “vedlejší silnice se slušným provozem", "vedlejší silnice se značným provozem", "hlavní silnice nebo silnice se silným provozem" nebo "silnice se silným provozem". 

U vícečetné analýzy lineární regrese byly tyto odpovědi kategorizovány následovně: bydlení poblíž silnice s „velmi malým provozem“, „značným množstvím nebo poměrně velkým provozem“ a „silným nebo extrémně silným provozem“.

S využitím informací o vzdělání, povolání a příjmech účastníků byl vytvořen třístupňový index sociálně-ekonomického postavení (nízký, střední, vysoký).

Statistické analýzy

Všechny analýzy byly prováděny pomocí statistického softwaru SPSS (verze 20.0; SPSS, Chicago, IL, USA). Byl použit váhový faktor, který upravuje různé pravděpodobnosti odběru vzorků v návrhových vrstvách a opravuje odchylky ve vzorku od německé struktury populace (k 31. prosinci 2010) s přihlédnutím k věku, pohlaví, regionu, národnosti, typu komunity a vzdělání . Výpočet váhového faktoru dále zohledňoval pravděpodobnost opětovné účasti účastníků GNHIES98 na základě modelu logistické regrese.

Protože distribuce hladin 25(OH)D v séru byla mírně zkreslená, byla provedena log-transformace. Protože distribuce transformovaných a netransformovaných hladin byla podobná, jsou uvedeny netransformované výsledky.

Průměrné hodnoty sérových hladin 25(OH)D podle charakteristik studijní skupiny byly vypočítány zvlášť pro muže a ženy. Navíc jsme vypočítali percentily hladin 25(OH)D v séru podle měsíce vyšetření a podílu mužů a žen s hladinami 25(OH)D v séru <30 nmol/l, 30 - <50 nmol/l a > = 50 nmol/l, celkově a stratifikované podle věkové skupiny, ročního období a zeměpisné šířky pobytu.

Nakonec byla použita vícenásobná lineární regresní analýza stratifikovaná podle pohlaví, aby se zvážily potenciální determinanty stavu vitaminu D, včetně hladin 25(OH)D v séru jako závislé proměnné a následujících nezávislých proměnných: věk a BMI (jako kontinuální proměnné), sezóna, zeměpisná šířka, index příjmu vitaminu D, užívání doplňků vitaminu D, užívání orální antikoncepce, postmenopauzální hormonální terapie, sociálně-ekonomický status, sportovní aktivita, užívání médií a expozice v rezidenčním provozu (jako kategorické proměnné). Dále jsme v analýzách citlivosti vyloučili účastníky, kteří občas trpěli určitými chorobami nebo užívali specifické léky, které mohou ovlivnit stav vitaminu D. U všech analýz byla hodnota p<0,05 založená na dvoustranných testech považována za statisticky významnou.

Další díl

Německá studie o vitamínu D mezi dospělými Němci: Výsledky (2015) (2/3)