Nesrovnalosti v číslech nárůstů nemocných na covid-19 na idnes

V minulém článku o statistikách jsem zmínil nějaké nesrovnalosti v číslech. Kontaktoval jsem profesorku RNDr. Dagmar Dzúrovovou, CSc. (Univerzita Karlova), která mi zprostředkovala určité vysvětlení skrze její kolegyni. Takže myšlenka je následující. Statistiky, které pocházejí z ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) ohledně lidí v izolaci jsou nejspíš omezeny tím, že monitorují pouze ekonomicky aktivní lidi (ti dostávají nemocenskou). Domnívám se však, že kromě toho nejspíš zahrnují také jejich rodinné příslušníky, kteří s nimi bydlí v téže domácnosti. Jednoduše, nemocný volá lékaře a ten nařídí PCR test. Po testu se výsledek hlásí hygieně a monitoruje to MPSV. Hygiena volá do domácnosti a nařizuje karanténu všem v domácnosti, což může být např. pracující otec, matka starající se o dítě a dítě. Může to tedy zahrnovat i situaci, kdy je někdo v rodině nezaměstnaný: Pracovně aktivní otec, pracovně aktivní matka, nezaměstnaná dcera, apod. Pokud ovšem onemocní nezaměstnaný člověk, který bydlí sám nebo u rodičů, teoreticky se to nemusí monitorovat, pokud to nenahlásí.

Každopádně závěr je, že počty izolace a lidí v karanténě v součtu nedávají to číslo, které bychom očekávali u průměrného nárůstu za 21 dnů v měsíci březen. Z paměti konstatuji, že to dává průměrně něco mezi 7 000-8 000 tisíci lidí za den, ale ne každý kdo je v karanténě je skutečně nemocný. Domnívám se tedy, že reálné číslo prům. nárůstu denně by mohlo být kolem 7 000. Současně lze očekávat, že pokud idnes tvrdí nárůst např. 10 000 v určitý den, mohou v tom být započítány i falešně pozitivní lidé, kteří prošli například nachlazením - rhinovirem, nikoliv covid-19 a SARS-CoV-2. Tím pádem určitá nejistota trvá. Nevím zda má smysl psát na MPSV, moje zkušenost s komunikací s některými úřady je negativní, takže nevím zda budu žádat upřesnění. Kladně komunikuje hlavně ČSÚ, ten už v minulosti kladně vyřídil několik mých dotazů... Stejně myslím, že moc lidí to tady nečte a obtěžovat MPSV kvůli zpřesnění je asi zbytečné.

Ještě poznámka k testům PCR, kromě diagnostického šetření se provádí také epidemiologické šetření a preventivní šetření. Rozdíl si přesně nepamatuji, já mám pocit, že logické by bylo diagnostika tam, kde to požaduje lékař a epidemiologické šetření snad např. v práci při plošném testování. Preventivní např. v sociálních zařízeních. Ale třeba si to pletu, protože článek, kde to bylo vysvětleno si zrovna nevybavuju.

Související

Čísla nemocných hlášené za březen nesedí II.