V poslední době se zajímám o zdraví a léčbu v souvislosti s epidemií covid-19.

Důkaz o tom, že virus se nepřestal šířit po zavedení restrikcí v březnu 2020

27. 3. 2021 22:31
Rubrika: Statistiky | Štítky: COVID-19 , statistiky

zdroj: https://www.zdraveforum.cz/texty/Analyticka_zprava_stav_epidemie_predikce_20_3_V2.pdf

14 denní počet případů COVID-19 na 100 000 obyv. v ORP - časový vývoj

CO ZNAMENÁ POJEM "14 DENNÍ POČET NOVÝCH PŘÍPADŮ"?

Znamená to součet nových případů COVID-19 za 14 dní? Nebo je to průměr za tu dobu?

"14 denní počet nových případů". Jsou to tedy lidi v izolaci? Tak či tak si myslím, že je-li to okno nastavené na 14 dnů, tak to neodráží "momentální" situaci v čase, ale započítává se tam už ta stagnace či pokles, ke kterému došlo koncem měsíce. V tom případě o tom budu uvažovat jako o době po kterou jsou lidé v izolaci.

 

legenda
Z této mapy je vidět, že třetí vlna (Britská mutace?) začala na Chebsu a Trutnovsku.
Za čtyři dny vlna postupuje směrem k Praze. Mostecko - Ústí n. Labern zůstává nedotřeno.
Ve středních Čechách se nám to začíná spojovat. (Popisky jsou pod obrázkem)
Nově se to šíří v Brně a Olomouci? To je důležité - uvidíme, že na Moravě se to nešířilo tak rychle. Proč?
Na Moravě se nám to začíná šířit, ale Mostecko se stále drží! Ostravsko, Karvinsko, Těšínsko je stále modré, ale Opavsko a Kravaře už jsou červené.
Opava a Olomouc se propojili červenou barvou. Mezi Brnem a Olomoucí leží Prostějov a Výškov - vojenský újezd Březina a další kopcovitá zalesněná oblast. Zdá se, že tam je to méně osídlené a proto je to zelené. Nicméně z toho nevíme nic o rychlosti lokálního šíření (graf).
Čtvrtý den po zavedení restrikcí, už bychom měli začít vidět mírné zpomalování. Ovšem z dostupných dat víme, že 28.2.-1.3.2021 jsme se už nacházeli na vrcholu, protože nárůst střídavě klesal a stoupal, takže víme, že šlo o stagnaci.
O tři dny později: vidíme, že Na Moravě se Brněnská vlna nepropojila s Olomouckou vlnou! Znojmo a oblast Dyje zoranžověla. Sedmý den restrikcí, epidemie by se teoreticky měla "zastavit" tak 10 až 11.3. pokud by opatření fungovala.
O týden později, se nám to přesto rozšířilo na Moravě, V Čechách to klesá. Ale pozor! To je přece důkaz, že vlna tou dobou opadává, ale izolace a karanténa trvá 14 dní! Takže to opadnutí nebylo způsobené restrikcemi! Jestli se někdo 1.3. nakazil, příjde na to až nejdříve o 3-4 dny později pokud ho odhalí antigenní test. Takže 3.3. je nahlášen hygieně, a do 17.3. má izolaci. Ve skutečnosti však si někteří pacienti prodlouží domácí pobyt nebo karanténu, protože jsou ještě slabí.
O šest dnů později: Co vidíme? Je to výsledek prodloužených izolací nebo

V Prezentaci, kterou poskytl ÚZIS je následující tvrzení na str. 9: "Avšak v důsledku nově přijatých opatření po 1.3. a vlivem důslednějšího dodržování všech opatření byl růst epidemie na Moravě a Slezsku významně slabší, než v nejvíce zasažených Částech Čech."

Ale na obrázcích 28.2 a 4.3. vidíme, že tento nárůst byl zpomalem už na konci měsíce únor a začátkem března.

 

Fakt, že opadnutí (tmavě červená - hnědá barva) v Čechách se projevilo už 14.3. nikoliv až 17.3. nebo spíš ještě později, považuji za důkaz, že restrikce nefungují.

 

Co bychom ale potřebovali je srovnání křivek relevantních dat jednotlivých okresů, například poměr pozitivně diagnostikovaných k celkovému počtu diagnostikovaných. Tady ty "případy" nevím co to je - je to asi součet pozitivních antigenních výsledků a pozitivních PCR testů.

Shrnutí

Graf je poněkud zavádějící, protože pokud člověk nepochopí co je na obrázcích, nesprávně interpretuje data a má pocit, že obrázky odrážejí současný vývoj. Problém ale leží právě v onom "14 denním oknu". Tak například v obrázku za 7.3. vidíme započítaný poslední týden 22-28. v únoru. V minulém článku Zhodnocení covidové vlny za měsíc únor-březen (graf), kde jsem zhodnotil data za dotyčné období jasně vidíme stagnaci (výstup na vrchol vlny). 22-28 tedy představuje samotný vrchol, o tom nemůže být pochyb. Pro detailnější analýzu však potřebujeme porovnání mezi samotnými regiony, kraji a aspoň některými městy. To by nám poskytlo více světla, protože bychom viděli zda se situace opakuje s železnou pravidelností všude nebo jen někde. Zda se v grafech měst odráží například to, že v daném městě není významná průmyslová či obchodní zóna jako u příkladu Výškov a vojenský újezd Březina a další kopcovitá zalesněná oblast v blízkosi Brna

Zobrazeno 93×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Štítky

Autor blogu Grafická šablona signály.cz