Rodina vs. ekonomické zájmy ze sčítání lidu r. 2011

"Výsledky Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 odrážejí předchozí populační vývoj. Na celorepublikové úrovni se zvýšil počet neúplných rodin, kde chod domácnosti zabezpečuje jen jeden rodič, stejně tak narostl podíl domácností jednotlivců. Ve větší míře bylo zaznamenáno neformální soužití druha a družky v tzv. faktickém manželství. Tyto celostátní změny ve struktuře domácností byly potvrzeny i na regionální úrovni.
Z celkového počtu hospodařících domácností (HD) v České republice tvoří domácnosti rodinné 62,6 % (graf č. 3.1)."

V nerodinných domácnostech (37,4%) převažují především jednotlivci:

"Nerodinné domácnosti jsou zejména domácnostmi jednotlivců (86,8 % nerodinných domácností). Naprostá většina hospodařících domácností bydlí samostatně, případy, kdy spolu bydlí více takových domácností, představují necelých 10 %. Většinou se jedná o případy soužití rodinné domácnosti a jednotlivce, který hospodaří samostatně."

"Hospodařící rodinné domácnosti mohou být tvořeny jednou nebo více rodinami. Převládajícím případem je však situace, kdy hospodařící domácnost tvoří jedna rodina (97,5 %). Většina těchto případů (78,6 %) je rodinou úplnou. Svazek mezi partnery v úplné rodině je většinou založen na manželství (88,6 %), v poslední době se rozmáhající faktické manželství představuje 11,2 % českých párů. Nejdynamičtější vývoj do roku 2011 vykázaly neformální svazky s osobou v čele ve věku 25-34 let, jejichž počet se za dvacet let více než zpětinásobil. K 26. 3. 2011 tak byla více než polovina nesezdaných soužití soustředěna do věku 25-39 let. Více než polovinu tohoto typu partnerství tvořili svobodní partneři. Polovina nesezdaných soužití byla v roce 2011 bez závislých dětí, alespoň jedno závislé dítě žilo ve 43 % nesezdaných soužitích." (str. 24, zdroj uveden níže)

"Na rozdíly ve struktuře domácností mezi regiony působí ekonomické, sociální, kulturní a náboženské vlivy. Výsledky sčítání potvrdily, že vyšší podíl rodinných domácností, a to zejména rodin úplných, se vyskytuje v krajích, kde rodina představuje tradičně významnější životní hodnotu (zejména Kraj Vysočina a sousední Pardubický, Zlínský kraj). Jedná se o regiony, kde je i vyšší podíl osob hlásících se k náboženskému vyznání (nejvíce Kraj Vysočina: 37 %, nejméně Ústecký kraj: 10 %). Nižší podíl rodinných domácností v celkovém počtu hospodařících domácností je zastoupen v krajích s vyšší nezaměstnaností (Karlovarský a Ústecký) a ve velkých městech s vyšším životním standardem (Hl. město Praha), kam přichází řada mladých lidí kvůli studiu a větší nabídce pracovních příležitostí, rodina zde tak nepředstavuje jediný způsob seberealizace. Kromě toho pracovní kariéra znamená pro jednotlivce i vyšší ekonomický standard, než kterého by mohl jednotlivec dosáhnout, kdyby žil v rodině. Větší zastoupení osob v mladém produktivním věku zvyšuje počet potenciálních partnerů a komplikuje tak do jisté míry výběr / volbu stálého partnera, což ve svém důsledku přispívá k výraznějšímu odkladu založení rodiny. Z těchto důvodů jsou zde častější domácnosti jednotlivce a nerodinné vícečlenné domácnosti. Regiony s vyšším podílem úplných rodin v celkovém počtu hospodařících domácností mají často nižší podíl rodin neúplných a naopak (kartogramy č. 3.1 a 3.2)."

Str. 25-26

Zdroj: praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_416.pdf

Rodiny s dětmi v České republice: Sociodemografická struktura, finanční a materiální podmínky (Sylva Höhne, Věra Kuchařová, Jana Paloncyová, VÚPSV, v.v.i. Praha 2016),