O touhách a snech, které mi Bůh dal na srdce

Křest

20. 4. 2019 22:50
Rubrika: Sen o nové církvi | Štítky: Křest

Počátky křesťanské praxe křtít sahají k osobě Jana Křtitele, který podle Nového Zákona pokřtil Ježíše v řece Jordán. Slovo křest se v řečtině řekne βάπτισμα [baptisma], což znamená ponoření. Bible definuje křest jako ponoření do vody. Různé křesťanské církve křtí v závislosti na tradici pokropením, politím nebo plným ponořením do vody. Biblicky platný křest je však pouze ten ponoření do vody; pokropení vodou nemá tu stejnou hodnotu, o které se píše v bibli, protože člověk musí být celý ponořen do vody.

Janův křest

Je rozdíl mezi Janovým křtem a křtem do Ježíše Krista. O Janovy bylo napsáno již v prorockých knihách:

"Hlas volajícího: "Připravte na poušti cestu Hospodinu! Vyrovnejte na pustině silnici pro našeho Boha!" Izajáš 40:3

To se opakuje v knihách nového zákona:

"Hlas volajícího na poušti: Připravte Pánovu cestu! Napřimujte jeho stezky!" Marek 1:3
"Tak přišel Jan, křtil na poušti a kázal křest pokání na odpuštění hříchů." Marek 1:4

V Janově evangeliu je Ježíšův křest popsán takto:

"Toto se stalo v Betabaře za Jordánem, kde Jan křtil. Druhého dne spatřil Jan Ježíše, jak přichází k němu, a řekl: 'Hle, Beránek Boží, který snímá hřích světa! To je ten, o němž jsem řekl: Po mně přichází muž, který je přede mnou, neboť byl dříve než já. A já jsem ho neznal, ale přišel jsem křtít vodou proto, aby byl zjeven Izraeli.'" Jan 1:28-31

Z evangelií tedy vyplývá, že Jan křtil pouze vodou na odpuštění hříchů. V řeckém textu je přitom použité slovo εἰς mající význam "do" nebo "za účelem". Křest tedy nelze vnímat pouze jako pouhý symbol, nýbž jako samotný cíl, tj. odpuštění hříchů.

Ježíšův křest

Následující verš dále popisuje jak konkrétně probíhal Ježíšův křest:

"V těch dnech přišel Ježíš z Nazareta v Galileji a byl v Jordánu od Jana pokřtěn. Vtom, jak vystupoval z vody, uviděl nebesa rozevřená a Ducha, který jako holubice sestupuje na něj. A z nebe se ozval hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn, tebe jsem si vyvolil.“ Marek 1:9-11

Rozdíl mezi Janovým a Ježíšovým křtem je popsán zde:

... "Na koho spatříš sestoupit Ducha a zůstat na něm, to je ten, který křtí Duchem Svatým." Jan 1:33

Jan viděl sesupovat Ducha Svatého na Ježíše v podobě holubice. Tím bylo potvrzeno, že Ježíš je ten, kdo bude křtít Duchem Svatým.

V Lukášově evangeliu je záznam o Janově řeči mírně odlišný:

"Jan všem odpověděl: 'Jistě, já vás křtím vodou, ale přichází ten, který je silnější než já. Jemu nejsem hoden ani rozvázat řemínek jeho obuvi. On vás bude křtít Duchem Svatým a ohněm. Jeho věječka je již v jeho ruce a on vyčistí svůj mlat. Pšenici shromáždí do své obilnice, ale plevy spálí neuhasitelným ohněm.'" Lukáš 3:16-17

Přičemž křest ohněm zde znamená Boží soud (všichni hříšníci budou odsouzeni).

Křest v církevních dopisech

Apoštol Pavel církvi v Kolosu napsal:

"Spolu s ním jste pohřbeni křtem, jímž jste také spolu s ním vzkříšeni skrze víru v moc Boha, který ho vzkřísil z mrtvých." Koloským 2:12

Tento verš shrnuje význam křtu v křesťanství. Je zde řečeno, že dochází k propojení věřícího v Krista tím způsobem, že zemřel spolu s Kristem tomuto světu, ale byl duchovně vzkříšen z mrtvých skrze víru. Což je vlastně příslib Božího království.

"Vždyť tak jako je tělo jedno a má mnoho údů (ačkoli je totiž všech údů toho jednoho těla mnoho, jsou jedním tělem), tak je tomu i s Kristem. Všichni jsme totiž byli v jednom Duchu pokřtěni do jednoho těla - ať už Židé nebo Řekové, otroci nebo svobodní - a všichni jsme byli napojeni jedním Duchem." 1 Korintským 12:12-13

Apoštol Pavel církvi v Korintu napsal, že ti, kdo byli ponořeni do vody jsou ponořeni do jednoho těla. Znamená to, že věřící člověk nejprve musel činit pokání, odvrátit se od dřívějšího tj. hříšného způsobu života a pak byl ponořen do vody ve jménu Ježíše Krista. Tělem je myšlena církev, totiž ti, kdo uctívají Boha v Duchu a v Pravdě, tzn. ti, kteří uctívají Ježíše Krista. Po pokání následuje ponoření do vody, čímž se člověk znovuzrodí, tzn. jeho duch se znovu narodí.

"Skrze víru jste všichni Božími syny v Kristu Ježíši. Všichni, kteří jste pokřtěni do Krista, jste přece oblékli Krista. Není už Žid ani Řek, není otrok ani svobodný, není muž ani žena, neboť vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši. A jestliže jste Kristovi, pak jste símě Abrahamovo a dědicové podle zaslíbení." Galatským 3:26-29

Apoštol Pavel napsal Galatským, že ti kdo uvěřili v Ježíše Krista, učinili pokání, odložili starého člověka a oblékli Krista. Je zde kladeno rovnítko mezi víru a křest. Bez křtu není víra a bez víry není křest. Podmínkou zaslíbení, o kterém píše Pavel je víra i křest. Zaslíbení se týká toho, že takto obrácený člověk, má právo být nazýván Božím synem a stává se dědicem Božího království.

Důležitost křtu a závazek, který to představuje vyplývá z následujícího dopisu:

"Vždyť Kristova láska nás zavazuje. Máme zato, že jestliže jeden zemřel za všechny, pak zemřeli všichni; a on zemřel za všechny, aby ti, kdo žijí, již nežili sami pro sebe, ale pro Toho, který za ně zemřel a vstal z mrtvých. My tedy již od nynějška nikoho neznáme podle těla. A jestliže jsme i Krista znali podle těla, nyní ho však již takto neznáme." 2 Korintským 5:14-16

Z toho vyplývá, že člověk, který chce podstoupit křest vydává svůj život do služby Ježíši Kristu. Současně 16. verš sděluje, že kdo věří v Krista již nehřeší (nebude dále hřešit).

Zobrazeno 83×

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona signály.cz